Rajčatová válka

10.09.2019

Nové prostředí našeho bytu jako by si přímo říkalo o danou situaci. Při poslední návštěvě rodičů ve vedlejší vesnici jsem si všimla obsypaná rajčata, až se rostliny samou vahou kácely k zemi. Nemohla jsem se na to dívat. Vzala jsem si krabici a šest kilo rajčat si přivezla domů ke zpracování. Ale co z nich udělat, že?

Jako první každého určitě napadl kečup. Dala jsem se teda do jeho výroby a tím se "zbavila" 2 kg rajčat.

Na výrobu domácího kečupu bude potřeba:

  • 2 kg rajčat
  • 250 g jablek
  • 250 g cibule
  • 1 lžička sladké papriky
  • 1 chilli paprička
  • 150 g třtinového cukru
  • 30 g soli
  • 3 lžíce octa
  • špetička skořice na ovonění
  • 4 celé hřebíčky

Všechno jsem nakrájela na menší kousky, zhruba jak mi to přišlo pod ruku. Bude potřeba určitě velký hrnec do kterého se všechny uvedené ingredience vlezou. Zhruba hodinu a čtvrt jsem nechala vše svému osudu na mírném ohni (mám plynový sporák). Je potřeba občas promíchat a kontrolovat zda se zespodu nepřichytává. Poté jsem vše rozmixovala ponorným mixérem a nechala ještě chvíli zhoustnout. To záleží jakou preferujete konzistenci. Nakonec nebylo ani třeba pasírovat. Rozhodla jsem se, že to mohu používat i jako omáčku na těstoviny, když bude potřeba rychlá večeře. Úplně poslední fáze je zavařování. Záleží na vašich zkušenostech a spotřebičích.


Ale co dál? Napadl mě nedávný příspěvek od https://www.nakupujemespolecne.cz/, který přidávala na svůj instagram. Pečená rajčata, jednoduché, rychlé a vynikající. Měla jsem hodně malinkých rajčátek, které stačilo přeříznout vejpůl a byly velikostně úplně perfektní. Na balkóně mi blázní bazalka i oregano. Šupla jsem je tam. Trochu soli, dle chuti a zalít podle oka olivovým olejem. V pekáčku nechat péct v troubě, dokud rajčata nepustí šťávu a jsou lehce sem tam hnědé. Napěchovat sklenice a zavařit.

Nakonec jsem si naordinovala rajský protlak. Většinou se dá koupit jen v plechovkách a zřídka narazím na skleničky. Zbytek rajčat jsem teda nakrájela, povařila, rozmixovala a napěchovala do skleniček. Kdo chce může i propasírovat, ale já jsem nechala tak. 

Jsem ráda, že rajčata nepřišla vniveč a já tím ušetřím pár rajčatových nákupů a spolu s tím i několik obalů. V zimě si při otevírání vlastního výrobku vzpomenu na voňavé léto, zaneřáděnou kuchyň a mé první boje s horkovzdušnou troubou. =)


© 2020 Život jedné retro ženy. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky